Boleslav I. byl bratrovrah. Zabil knížete Václava. Jinak byl ovšem poměrně schopný panovník. Měl dvě dcery, které se staly nástrojem jeho pokání. Starší Doubravka a mladší Mlada. Doubravku možná znáte prostřednictvím knihy O Doubravce české a Měškovi polském. Doubravce Poláci vděčí za to, že do Polska přivedla spolu s českými knížaty křesťanství. Mladší Mlada je laikům téměř neznámá a přitom její přínos je velmi zásadní.
 

Biskupství a první klášter

Mlada spolu se svým bratrem Kristiánem působila v bavorském klášteře.Poslal je tam její otec, aby mu vymodlila odpuštění. Bratr Mlady a dědic knížecího trůnu Boleslav II. Mladu ovšem povolal do Prahy. Boleslav II nechtěl, že jeho země byla církevně závislá na Řezenské diecézi. Protože mít vlastní diecézi znamená získat větší díl autonomie. Boleslav II. měl dobrý nápad, když do Říma k papeži Janovi XIII. poslal s žádostí o zřízení biskupství svou sestru Mladu. Vždyť se jednalo o ženu zbožnou, znalou latiny. Na svou dobu Mlada představovala nepochybně nápadný nadstandard. A což teprve v rodině, kdy otec zavraždil vlastního bratra a babička vlastní tchýni. Ovšem i v rodinách, které se k moci brodí krví, se objevují lidé jemného ducha.
 

První česká diplomatka

Jan XIII. vyslyšel prosbu a nejenže svolil se zřízením biskupství, kdy prvním biskupem se stal saský kněz Dětmar, který uměl česky a který byl mužem jemným, kultivovaným a vzdělaným a který velmi těžce nesl hrubou povahu tehdejšího českého lidu. Jan XII udělil také výsadu zřídit u Pražského hradu benediktýnský klášter pro ženy. Abatyší kláštera se měla stát, jak jinak, Mlada, která jako matka představená přijímá řeholní jméno Marie. Mlada se tedy stala v podstatě první českou diplomatkou. Je škoda, že se o ní ve školách děti ani mnoho nedoví. Tyto lidi bychom si rozhodně měli i po těch temných stoletích připomínat.